Geotermální poklad Islandu: Jak ho využít ve vlastní prospěch

Na co si dát při využívání geotermální energie pozor, je bezpečnost. Horké prameny a vrtná pole mohou dosahovat teploty přes 200 stupňů Celsia, a to i těsně pod povrchem. Nikdy nevstupujte do neoznačených oblastí a nepřibližujte se k fumarolám. Pokud voda uniká z potrubí, okamžitě zastavte přívod a nechte systém vychladnout. Při manipulaci s ventily nebo čerpadly používejte ochranné rukavice a brýle, protože vroucí voda může vystřikovat pod tlakem. Častým nebezpečím je také zápach sirovodíku — pokud ucítíte zkažená vejce, místnost vyvětrejte a zkontrolujte těsnost systému.

Ranní shon umí potrápit nejednoho rodiče. Snídaně, oblékání, hledání bot, a ještě k tomu svačiny. Přitom klidnější ráno začíná už večer. Stačí zapojit děti do přípravy a rozdělit si úkoly tak, aby to zvládly samy. Děti ocení, že mají na výběr, a vy získáte čas na kávu. Nejde o dokonalost, ale o funkční systém, který se dá opakovat každý den.

Hotové věnečky nechte zcela vychladnout na mřížce. Pára, která by zůstala uvnitř, by je změkčila a způsobila, že by se po naplnění rozmočily. Před plněním je vhodné věnečky propíchnout špičkou nože nebo cukrářskou špičkou, aby unikl přebytečný vzduch. Tím se také vytvoří prostor pro krém, aniž by se těsto natrhlo.

Než začnete, projděte si s instruktorem nebo zkušeným kamarádem základní bezpečnost: jak se navazuje do úvazku, jak funguje jistící brzda a co znamená povel „lezu" a „jistím". To není zbytečná teorie – při lezení s horním jištěním (cvičná stěna) je vás vždy dva: lezec a jistič. Jistič musí být neustále soustředěný, nikdy ne pouští lano z brzdy. Zeptejte se na to, jak správně odsednout do sedáku a jak se spouští dolů. Většina stěn nabízí krátké úvodní lekce nebo vás nechá jít s někým zkušeným.

Ranní klid se neodvíjí jen od svačin, ale i od toho, jak si čas zorganizujete. Zkuste vstávat o půl hodiny dřív než děti. Tuto dobu využijte na přípravu – přichystejte snídani, zkontrolujte batohy a oblečení. Když děti vstanou, máte už vše hotové a můžete se jim věnovat. Rituál večerní přípravy snižuje stres a děti se učí zodpovědnosti. Za pár týdnů se z toho stane automatika a ráno bude klidnější.

Když poprvé vstoupíte na umělou horu, snadno vás pohltí chaos: cvakání karabin, křik lezců, smrad z magnézia a pocit, že všichni kolem ví, co dělají. Jen vy ne. Přitom první lezení nemusí být žádná věda, pokud si sbalíte pár základních věcí a budete znát pár pravidel. Nejdůležitější je neporovnávat se s ostatními a dát si vlastní cíl: ne vylézt nějakou těžkou cestu, ale zjistit, jestli vás to vůbec baví.

Závěrem si shrňte tři hlavní pravidla: při sběru vždy kontrolujte pach a barvu dužniny, při zpracování oddělte modráky od ostatních druhů a při sušení dodržte nízkou teplotu. Pokud si nejste jistí, houbu raději nechte v lese – omyl vás může přijít draho. Bezpečnost je vždy důležitější než plný košík.

Co si vzít na sebe? Lehké, prodyšné oblečení, které se netáhne a neškrtí. Ideální jsou sportovní legíny nebo kraťasy a triko s krátkým rukávem. Většina stěn je uvnitř, takže nepotřebujete teplou bundu, ale na rozcvičení se hodí mikina, kterou si svléknete. Důležité jsou boty – půjčíte si je na recepci, ale pokud víte, že vás lezení bude bavit častěji, vyplatí se vlastní. Poprvé ale klidně použijte ty půjčené. Ještě si vezměte ručník (budete se potit), lahev s vodou a něco na zajištění dlouhých vlasů.

Do horké směsi přidávejte mouku najednou, ne po lžících. Rychlým zamícháním dosáhnete hladkého těsta bez hrudek. Poté těsto nechte vychladnout asi pět minut, než začnete zašlehávat vejce. Vejce přidávejte postupně, vždy počkejte, až se předchozí dávka zcela zapracuje. Těsto je správné, když drží na vařečce a pomalu z ní stéká v hustém trojúhelníku.

Základem úspěchu věnečků je odpařená voda. Těsto na odpalované pečivo se musí pořádně zahřát, dokud se na dně hrnce nevytvoří tenký povlak. Tento povlak znamená, že se škrob z mouky spojil s vodou a tukem. Pokud těsto odstavíte příliš brzy, bude mít věneček po upečení tendenci splasknout a nasáknout vlhkostí z náplně.

Jak správně zpracovat modráky a co nikdy nedělat se satanem Modráky jsou v kuchyni vděčné suroviny, ale vyžadují delší tepelnou úpravu – minimálně 20 minut vaření nebo dušení. Při sušení je důležité krájet je na stejně silné plátky (asi 0,5 cm) a sušit je při teplotě do 45 °C, aby si zachovaly aroma. Nikdy nesušte houby na přímém slunci ani v troubě nad 60 °C, jinak ztvrdnou a zhořknou. Typickou chybou je sušení modráků společně s hřiby hnědými – silně aromatické modráky přebijí jemnější vůni ostatních hub.