Kopřiva v kosmetice: kde se zničí účinek už při sušení

Aus test

Šípkový olej se na trhu prodává ve dvou základních podobách, které se od sebe liší nejen postupem výroby, ale hlavně složením a použitím. První je olej lisovaný za studena ze semen, druhá je macerát, tedy výluh šípkových plodů nebo semínek v nosném oleji. Rozdíl poznáte už podle etikety, ale také podle barvy, vůně a chování na pokožce. Pokud si je pletete, můžete sáhnout po produktu, který na váš problém vůbec nefunguje.

Nejčastější chyba je záměna podle názvu. Někdo koupí macerát a čeká rychlé zhojení jizev nebo odstranění pigmentových skvrn, což je doména lisovaného oleje. Naopak lisovaný olej se často nesprávně používá v příliš silné vrstvě na aknózní pleť, kde může díky vysokému obsahu nenasycených kyselin oxidovat a podráždit ji. Další častou chybou je skladování v průhledné lahvičce na světle. Lisovaný olej se tím rychleji zkazí a začne zapáchat.

Praktické pravidlo pro výběr je jednoduché. Na jizvy, strije, popraskanou kůži, ekzém a suché partie chcete lisovaný olej ze semen, ideálně v tmavé skleněné lahvičce s kapátkem. Na celotělové masáže, rozmazávání větších ploch nebo jako nosný olej pro éterické oleje vám stačí kvalitní macerát. Oba druhy skladujte v chladu a temnu, spotřebujte do jednoho roku po otevření a před použitím vždy čichněte. Žluklý olej nevoní po šípcích, ale po starých ořeších nebo vosku, a na kůži nepatří.

Při nákupu si všímejte složení, způsobu výroby a obalu. Pokud výrobce neuvádí, zda jde o lisovaný olej nebo macerát, berte to jako varovný signál. Stejně tak když je olej v čiré plastové lahvi nebo stojí v regálu na přímém světle. Malé množství stačí na test: kápněte trochu na vnitřní stranu předloktí a počkejte dvacet čtyři hodiny. Pokud se objeví zarudnutí nebo svědění, produkt na vaši pleť nesedí, ať je vyrobený jakkoli.

Není potřeba shánět exotické suroviny. Kakaové máslo, kokosový olej a včelí vosk jsou běžně dostupné a jejich kombinace vytvoří balzám, který se bambuckému máslu vyrovná. Pokud chcete hutnější texturu, přidejte lžíci rostlinného másla ze semen, například manga. To je sice dražší, ale při malých dávkách vydrží dlouho. Důležité je míchat ve vodní lázni a nepřehřát vosk nad 70 stupňů Celsia, jinak ztratí přilnavost. Stejně tak éterické oleje přidávejte až mimo oheň, aby se nevytratily. Vyzkoušejte první dávku bez vůně a teprve pak experimentujte.

Lisovaný za studena vzniká mechanickým lisováním čistých šípkových semínek při teplotě, která nepřekročí zhruba 40 °C. Semínka se před lisováním drtí a výsledný olej se nechává usadit, případně filtruje. Obsahuje přirozeně vysoký podíl linolové a linolenové kyseliny, vitamin E a karotenoidy. Právě proto je tekutý, světle oranžový až červený a poměrně rychle schne. Na etiketě hledejte slovo „za studena" nebo „lisovaný za studena" a ideálně i druh rostliny, ze které pochází.

Základní rozdělení je jednoduché. Bílý jíl (kaolin) je nejjemnější a hodí se na suchou a citlivou pleť. Zelený jíl je svíravější, pomáhá při mastné pleti a ucpaných pórech. Růžový jíl je kompromis pro normální a smíšenou pleť. Červený jíl obsahuje více minerálů a používají ho lidé s unavenou nebo zralou pletí. Černý jíl je nejabsorbčnější a na citlivou pleť nepatří. Modrý jíl se používá méně často, je vhodný pro pleť se sklonem k zarudnutí.

Antioxidanty a okyselení jako přirozená barié

Jak poznat macerát a k čemu se hodí Macerát nevzniká lisováním semínek, ale louhováním šípkových plodů, případně drcených semínek, v jiném rostlinném oleji, nejčastěji slunečnicovém, olivovém nebo jojobovém. Šípky se nechají několik týdnů máčet na teplém a tmavém místě, občas se protřepou a pak se vše přefiltruje. Výsledek má barvu a vůni po výchozím oleji, šípkovou složku v sobě nese jen částečně. Bývá hustší, méně náchylný ke žluknutí a levnější. Hodí se na běžné promazání suché kůže, do masážních směsí nebo jako základ pro domácí balzámy.

Kopřiva dvoudomá se v kosmetice používá už staletí, ale většina lidí si ji ničí hned při zpracování. Sbírá se od května do září, ideálně mladé vrcholky bez květu. Trhejte jen horních 10–15 cm, rukavice jsou nutné, ale ne kvůli popálení – šťáva z listů barví kůži dozelena a drží tam i dva dny. Sušte ve stínu při teplotě do 40 °C, jinak se zničí vitaminy a minerály, které jsou pro pleť i vlasy klíčové. Přímé slunce a trouba na 80 °C jsou nejčastější chyba, po které z kopřivy zbyde jen zelené seno.

Pletové tonikum většinou neklouže po kůži proto, že by bylo „slabé", ale protože má příliš nízkou viskozitu. Voda a vodný alkohol se odpaří dřív, než se stihnou vstřebat, a účinné látky zůstanou na povrchu jen jako tenký film. Řešením není vršit další vrstvy, ale upravit konzistenci tak, aby tekutina na pleti ulpěla. Zhutnění je vždy kompromis: čím hustší tonikum, tím pomaleji se vstřebává a tím větší riziko ucpání pórů.