Proč se astronautům na stanici nedaří spát a jak to řeší

Co dělat, když už kloužete a potřebujete přejít ledovou plochu? Nejdřív si všimněte, zda je led pokrytý sněhem nebo námrazou. Sníh sice zvyšuje tření, ale pokud je pod ním hladký led, může být situace ještě zrádnější, protože nevidíte, co je pod nohama. Vždy je lepší jít po okraji, kde bývá méně uježděno, a vyhnout se místům, která vypadají jako lesklá zrcadla. Pokud máte možnost, noste boty s hrubou podrážkou, ale i ta nemusí na ledu pomoci, pokud je povrch příliš hladký.

Největší šanci na úspěch máte, když sledujete předpověď počasí a vyrazíte ven těsně po dešti. Vyhněte se místům s vysokou zástavbou a hustými stromy – potřebujete volný výhled na západ nebo východ. Vezměte si s sebou malý dalekohled, ale pozor: přes něj neuvidíte duhu lépe, protože je příliš rozsáhlá. Raději se spolehněte na vlastní oči a trpělivost.

Další praktická rada: nikdy nespěchejte. Častým zraněním je pád na nataženou ruku, který vzniká při rychlém pohybu a snaze se zachytit. Když ucítíte, že noha jede, pokrčte kolena a přeneste váhu na přední část chodidla. To vám umožní rychleji zareagovat a případně přejít do dřepu, který snižuje těžiště a zvyšuje stabilitu. A pokud už padáte, snažte se dopadnout na bok, ne na záda nebo na hlavu – to je nejbezpečnější způsob, jak zmírnit náraz.

Pokud chcete vidět dvojitou duhu, hledejte tu sekundární – je slabší, má opačné pořadí barev a je výše než primární. Vzniká dvojitým odrazem světla uvnitř kapky. Její pozorování vyžaduje tmavší pozadí, proto ji často uvidíte jen na obloze s tmavými mraky. Nezapomeňte, že mezi oběma oblouky je tmavší pás, kterému se říká Alexandrův tmavý pruh.

Nejčastější past, která ničí astronautům první měsíc Tou pastí je přeceňování vlastní fyzické kondice. Ve stavu beztíže se svaly rychle unaví, i když z pozemského hlediska děláte minimum. Lidé, kteří na Zemi cvičili dvakrát týdně, najednou nestačí na běžný pohyb po stanici. Řešení není v žádném extrémním tréninku, ale v pravidelném cvičení s odporovými gumami a běžeckým pásem, které je povinné minimálně dvě hodiny denně. Bez toho vám hrozí rychlá ztráta svalové hmoty a řídnutí kostí, což se po návratu na Zemi projeví jako dlouhodobé zdravotní komplikace.

Co se týče jídla, tak astronauti mají k dispozici dehydratované pokrmy, které se aktivují vodou. Typickou chybou je nalít příliš horkou vodu do sáčku s polévkou, čímž se plast zdeformuje a obsah se vysype. Ideální je postupovat podle návodu na obalu a vodu ohřívat vždy na předepsanou teplotu. Zároveň pozor na drobky – jakýkoliv úlomek sušenky se může dostat do ventilačního systému a ucpat filtr. Proto se na stanici jedí hlavně potraviny, které se nedrolí, a pokud už musíte jíst pečivo, dělejte to u větrací mřížky a s vysavačem po ruce.

Hurikány nevznikají jen tak z ničeho. Potřebují ke svému zrodu kombinaci teplé oceánské vody, vlhkého vzduchu a minimálního vertikálního střihu větru. Pokud se tyto podmínky sejdou nad tropickými vodami, začne se formovat tlaková níže, která může během několika dní zesílit do ničivé síly. Prakticky to znamená, že sledování teploty mořské hladiny a předpovědi větru ve výšce vám dá včasnou informaci o možném nebezpečí.

Další častý omyl se týká pádu: lidé si myslí, že těžší předmět padá rychleji. Ve vakuu by padaly stejně rychle, ale ve vzduchu hraje roli odpor vzduchu. Když pustíte z balkonu list papíru a kámen, kámen dopadne dřív, protože vzduch papír více brzdí. Pokud papír zmačkáte do kuličky, dopadne rychleji – ne proto, že by se změnila gravitace, ale proto, že se zmenšila plocha, na kterou vzduch působí.

Mějte na paměti, že duha není objekt na obloze, ale optický klam. Neexistuje „konec duhy", který byste mohli dosáhnout. Když se k ní přiblížíte, zmizí, protože se mění úhel pohledu. Pro fotografy to znamená jediné: duhu musíte zachytit z dálky, s širokoúhlým objektivem a s dostatečným množstvím oblohy v záběru.

Srovnávání s ostatními je častý zdroj frustrace. Když někdo nadšeně mluví o kapele, která vám nic neříká, neznamená to, že máte špatný vkus. Znamená to jen, že vaše mozkové dráhy jsou naladěné jinak. Zkuste si místo obhajoby svého výběru položit otázku: „Co v té hudbě ten druhý nachází?" Tato zvědavost vám otevře dveře k žánrům, které byste jinak přešli bez povšimnutí. Až příště narazíte na skladbu, která vás neosloví, zkuste najít alespoň jeden prvek – třeba text, rytmus nebo zvuk nástroje – který vám přijde zajímavý.

V neposlední řadě si uvědomte, že hurikán není jen vítr, ale především voda. Bouřkové vlny a přívalové deště způsobují více než 80 % úmrtí při těchto katastrofách. Proto nikdy nezůstávejte v přízemních místnostech a nikdy nevstupujte do zaplavených oblastí, i když se zdají být mělké. Tři centimetry proudící vody vás mohou srazit a auto odplaví už při výšce hladiny kolem 15 centimetrů. To jsou konkrétní čísla, která by měla změnit vaše rozhodování.